sobota 29. září 2012
Co se ještě stane?
Nebojte se, nechci si hrát na jasnovidce a ta otázka mě napadla jen v souvislosti s posledními událostmi v našem politickém obludáriu. Shrněme si tedy události posledních dnů:
1) Skoro třicítka lidí musela zemřít, aby vláda přitvrdila kontrolu prodeje alkoholu. Nikdo se ovšem (kromě nás na našich stránkách) nezamyslel nad hlubšími souvislostmi českého chlastounství, jehož stoupající křivka svědčí o nenaplnění našeho národního poslání. Je-li totiž právě množství vypitého chlastu na hlavu onou národa slávou, která hvězd se dotýká, pak jde jistě o záměnu spiritu za špiritus, celonárodní omyl, jehož podstatu obnažila právě metylalkoholová aféra. Možná je ještě čas na záchranu, ale to bychom museli prozříti, tedy probuditi se z konzumní dřímoty a buranského hmotařství.
2) Na pana prezidenta jakýsi poblblej chlápek vystřelil kuličky z plastové pistolky, aniž se mu v tom kdokoliv z ochranky alespoň pokusil zabránit. Ukázalo se tak, že je ochranka nefunkční a že by mohlo dojít i k něčemu horšímu... Tato událost, zdánlivě zcela jiného kalibru než otravy metylákem, však pozoruhodně spadá do téhož hlubšího výkladu: že totiž věci u nás se nějak tváří, ale jsou ve skutečnosti něčím jiným, než za jaké je považujeme. Plastová pistolka není skutečnou zbraní a ochranka se jako taková jen jeví. Zároveň nás ovšem tyto události upozorňují na to, že my sami se potřebujeme podívat pod povrch zdání, zamyslet se nad tím, co se kolem nás děje a v čem mají věci svůj původ. Vždyť jsme z národa Husova a měli bychom žíznit po Pravdě.
A také se ještě můžeme ptát, co ještě se stane a na co (a jak) se máme připravit. Anebo ještě lépe: co udělat pro to, abychom dokázali pohledět pravdě do očí... Jak v neproniknutelné houštině fenoménů rozpoznat to podstatné, linii, jež nás dovede k pochopení. Nechci se mýlit, ale zdá se, že se před námi pozvolna rozvíjí předehra dramatu, které zas vrátí náš Kocourkov do vážnější dějinné role než být rekordmany v pití a stádem ovcí bečícími před vlčí smečkou politiků. Budoucnost nám to jistě ukáže, avšak pro každý případ se snažme začít už sami u sebe, již dnes a položit si otázku, jakýma očima vyhlížíme na obzoru onu blížící se Záři Pravdy...
Šajn
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Jo, co nás čeká? Raději nemyslet. R.
Okomentovat