I.
Jednou se stalo - tak by mohl začínat nějaký příběh - ale co vlastně začíná? I ty nejlepší začátky jsou předzvěstí konců.
II.
Stojí u okna, dívá se, dívá; cítí, že je pozorován. Někým odtamtud, zvenčí, nebo sám sebou? Jak dlouho ještě?
III.
První sníh. V bílé meditují stromy, už jen bílé prázdno, prázdné bílo. Šššš...
IV.
Usedli jsme v samém středu; jin je v jangu a jang v jinu, vše na místě a vše v tichu. Nic... Co víc?
V.
Každý má svůj stín. Má ho ale i on sám? Stín stínu? Máme-li vnitřní stín, máme také vnitřní slunce, zdroj, který rozpouští všechny stíny. Ovšem jen tehdy, pokud je vypustíme. Jinak se drží tmy jako klíště… ego.
VI.
Mnozí z filosofů měli psí život. Na druhé straně se také mnohý pes občas zamyslí. Nebo to aspoň tak vypadá. Proč mu upírat lásku k moudrosti?
Háden
Žádné komentáře:
Okomentovat