středa 20. března 2013
Poezie
Když stromovité světlo Luny
Po ňadrech kanulo ti v klín
V houštině ztichl pískot kuny
Na kole projel čísi stín
Řekla jsi - v ticho usebrané
Že nikdo neví co se stane
A přec je všechno předem dáno
Řekl jsem: uvidíme ráno
A že už budem radši spát
Vtom venku bílé světlo vzplálo
A ty jsi řekla zvláštní větu
Pojď Zmizíme celému světu
A má-li naše Láska cenu
Přenese nás až do Edenu
Objali jsme se a... už nic
Psi kdesi vyli na Měsíc
A tu jsme náhle pochopili
Že nám je Rájem Poezie
Kterou v nás vane Boží dech
Když letáme si na křídlech
Naší milostné Fantazie
Tak poleť ty můj krásný sne
Básníme - tedy vkutku jsme
Hadenoff
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
Moc hezké a překvapivé od Vás. R.
Že jo... Pozdravy M
Že by to bylo tím jarem? R.
Kdeže. To je tou zimou.m
Okomentovat