Přemýšleli jste o tom, jaký to má všechno smysl? Ptáte se c o v š e c h n o ? No VŠECHNO! Stačí si to "jen" uvědomit a pak vám to dojde... Valí se to kolem nás, námi, přes nás a pořád dál a dál. Nezměřitelný, gigantický proud života a ještě obrovitější, nepředstavitelný proud myšlenek, představ, snů, vizí a programů... Kdybychom TO mohli naráz zakusit, jistě by to mohlo vést k zešílení... Toto nám však není zapotřebí. Užitečnější bude, když si uvědomíme, že my sami jsme tu jen "pseudotvůrci", to znamená druhotnými a víceméně trpnými proživateli něčeho, co nás ovlivňuje kolektivně a druhově, a my jen opakujeme, co jsme již vstřebali, co jsme si osvojili, co jsme se naučili a co potom papouškujeme v situacích podobných a odvozených... K čemu nám všechna ta tragikomická lidská pýcha, jejíž projevy vidíme všude kolem nás? Klasickým příkladem těchto věčných opakovaček může být televizní vysílání, kde vidíme neustálé opakování všeho možného, zvláště pak pohádek. Ty mají novodobě specifickou funkci jakéhosi činidla petrifikace, neboť časem upevňují napodmiňované vazby mezi očekáváním a jeho naplněním. To, co se děje "tam", potvrzuje "logiku" toho, co se děje "tady", a my se pak už v naší pseudoskutečnosti ani nedivíme, že to, co se před námi odehrává, opakuje stále dokola vzorce "dobra" a "zla" dualitního světa naší mysli... Jak z toho ven? Udělat si pořádek v hlavě a více reflektovat to, co se nás tam pokouší neustále dokola prohánět ve vyježděných kolejích našeho naučeného vnímání...
Monča
Žádné komentáře:
Okomentovat